Pornografie a sexualita v umění

Pornografie a sexualita v umění

Minule jsme si povídali o různých odvětvích literatury, včetně literatury erotické. Toto téma přímo souvisí s tématem pornografie, kterým dnes začneme, a potom přejdeme k umění.

Vnímám, že v současné době se lidstvo ještě nevypořádalo s problematikou pornografie. Existují poměrně velké rozdíly, čemu se říká pornografie v právním systému, mezi umělci a přímo v praxi tj. jaká umělecká díla jsou označována za pornografii.

Prozatím přednostním klíčem ve většině definicí, které mluví o pornografii, je bezprostřední zobrazení genitálií,  zejména mužských ve stádiu erekce. Já sám se nemohu s tímto ztotožnit. Myslím si, že právě tato definice měla negativní důsledky v minulosti, protože dlouhá léta omezovala vývoj učební literatury o sexuální výchově. Knihy, které obsahovaly zobrazení genitálií, tak neměly šanci být zveřejněny, aby autoři nebyli obviněni z pornografie.

V současné době společnost (stále mluvím o evropské společnosti) vykazuje více tolerance k erotice v médiích, ale právní definice se bohužel zachovala. Občas, i když velice zřídka, vznikají pokusy puritánsky myslících úředníků hnát umělce k trestní odpovědnosti za pornografii.

Vidím principiální chybu v definici, která se pokusila sjednotit pojem pornografie pro věkové skupiny jak dospělých lidí, tak i mládeže. Já osobně jsem přesvědčen, že tuto definici je nutné opravit. Čím dříve se to stane, tím vývoj sexuality ve společnosti, ve smyslu veřejného projevu, bude lepší a užitečnější.

Zkusím naznačit svůj přístup toho, čemu by se mělo říkat pornografie. Podle mě pornografie nemá vůbec nic společného s vyobrazením genitálií, i když třeba ve stavu erekce. Samotný pojem „pornografie“ by měl zůstat především pro rozumné omezování mladých lidí, kteří ještě nejsou plnoletí, ale měl by dostat úplně jinou podstatu.

 Vyobrazení genitálií, ať slovní nebo v obrazech, by nemělo být vůbec považováno za pornografii! 

Co se týče dospělých lidí, tak vnímám to tak, že žádné zákazy ani omezování, o které se společnost a církev pokoušejí už skoro 2000 let, nepřinesly žádné pozitivní výsledky. Veškeré zákazy, které se pokoušela prosadit církev, přinesly spíše výsledky negativní pro duchovní rozvoj lidí.

Vezmeme za příklad, že církev vyžaduje slib věrnosti při uzavření sňatku a na existenci milenců a milenek pohlíží negativně. A jaký je důsledek? Těch milenců a milenek jsou ve světě desítky, možná až stovky milionů lidí. Vnímám to jako skutečně negativní jev ve společnosti. Byl bych i ochotný s církví souhlasit, ale místo zákazů, které stejně k ničemu nepřispěly, by měla nastoupit osvěta.

Pojďme zpět k tomu, co se dá označit za pornografii. V oblasti literatury a umění bych označil úplně jiné věci než ty, které jsou nyní definovány. Současná definice pornografie staví erotiku a erotickou literaturu s pornografií proti sobě. Do nějaké míry se jedná o erotiku a od nějaké míry dál jde o pornografii. To je špatný pohled a konfrontace erotiky s pornografií nedělá dobře vlastně ani jednomu z těchto témat.

Abych byl trochu konkrétnější, uvedu jeden příklad. Příběh, ve kterém se popisuje ženská vulva ve fázi, kdy na ní přichází vzrušení. Projevy, které se dají v této fázi vidět, jsou dle mého úsudku zcela erotické a nemají s pornografií nic společného. Nevnímal bych toto jako důvod pro omezování dospívající generace, aby takovou literaturu četli. Pro dospívající muže je přece užitečné vědět, jak vypadá ženská vulva ve fázi vzrušení. Nemělo by zde být nic zakázaného. Zákaz brzdí pozitivní výchovu a omezuje pozitivní přístup jak pro učitele, tak i pro žáky.

Řeknu několik příkladů, co já považuji za skutečnou pornografii, která by (možná) měla být určitým způsobem omezena pro přístup dospívající generace.

Povídka nebo jakékoliv dílo, ve kterém se popisuje sex z donucení, podle mého určitě patří do toho, čemu by se mělo říkat pornografie. Podobně bych do toho zařadil veškerá znásilnění, samozřejmě i skupinová znásilnění, incest (sex mezi příbuznými – mezi bratrem a sestrou, snachou a tchánem apod.). Tyto příběhy se v životě odehrávají a mají právo na existence. Jde však o to, aby byly pro mládež omezeny.

Těch příkladů je hodně a nejzajímavější na tom je, že v těchto povídkách nemusí být vůbec popsány nebo označeny pohlavní orgány, takže z pohledu současné legislativy tato díla nespadají do tématu pornografie.  Ještě uvedu jeden příklad. Hodně jsou rozšířené příběhy o mužích, které vyhledávají sex s pannami. Podle mě jsou to typicky pornografické věci, ke kterým by společnost měla zaujmout určitý postoj a pro dospívající přístup omezit. Dospělá generace by měla dostat osvětu, jak se k těmto povídkám má postavit, i když už není potřeba přístup k nim omezovat.

Netroufám si vytvořit novou definici, co je pornografie. A nejsem si jist, zda je vůbec nějaká definice nutná. Ale myslím si, že na příkladech, které zazněly, se dá pochopit úplně odlišný přístup k pornografii.

A co si myslíš o pornografických videích?

Ano, měli bychom o tom říct, když mluvíme o sexuálních veřejných vztazích. Existuje ještě jedna sféra, která přímo sama sebe označuje jako pornografický průmysl, vyrábějící ve velkém množství po celém světě videa se sexuální tématikou. 

Zdaleka ne všechna videa, vycházející z tohoto průmyslu, by měla být označována jako pornografická, ale většinu z nich je správné takto označit. Bohužel v současné době skoro nejsou videa, ve kterých by se dal vidět tzv. konvenční sexuální akt. Když říkám „konvenční“, mám na mysli sexuální akt, který akceptuje většina společnosti bez ohledu na rozdílné názory. Konvenční je to, co je přijatelné pro většinovou společnost. Taková videa téměř neexistují, což vnímám jako chybu, protože by to mohlo být hodně užitečné jak pro mládež, tak i pro dospělé.

Na trhu je nepřeberné množství videí se značkou „pro dospělé“. Jsem velmi překvapen, že současná věda vůbec nevyužívá těchto, z mého hlediska vynikajících poznatků o sexuálním životě, která přináší pornografická videa. Podle mě je to obrovský zdroj pro vědecká bádání. Věda tuto docela průkopnickou roli těchto videí nevnímá. Těch příkladů jsou tam stovky a zmíním asi jen jeden, který je docela často tématem videí. Jedná se o sex dospívajícího mladého muže s mámou jeho kamaráda. Bylo by třeba se na toto téma dobře zamyslet a bohužel, v žádné vědecké literatuře není tento případ rozebrán a není vůbec vysvětlen. Přitom není jasné proč. Z hlediska právního to není zakázané, ani jedna strana neporušuje ani trestní, ani morální principy. Je to svobodný výběr dvou lidí, ale velkou otázkou zůstává, jak se k tomu má postavit společnost. Církev ani věda na tento dotaz nemají odpověď.

Jeden z názorů může být, že takový sex je pro mladého člověka užitečný. Objevuje svoji vlastní intimitu a poznává sexuální chování s protějším pohlavím ve společnosti zkušené ženy, což může být pro jeho výchovu velkým přínosem. Je to jenom příklad toho, že se mezi pornografickými videi najde nemálo témat, které zasluhují, aby se společnost nad nimi zamyslela. Měl bych představu, že by to měli být vědci ve sféře sexuologie, kteří by lidem měli dát správné vodítko.

Nemám návody k jednotlivým tématům, které se objevují na těchto videích, není to mým úkolem. Každopádně bych byl pro to, aby přístup neplnoletých osob byl k pornografii omezen. Většinou se totiž jedná o podněty k sexu anebo praktiky, se kterými převážná část lidí nikdy do styku nepřijde, jako jsou velká prsa, obrovské falusy, močení na partnera, gangbang, zoofilie a mnoho dalších. Ve zmíněných případech s označením „pornografické“ mohu jen souhlasit. 

Když ani dospělí lidé k tomu ještě neumí najít správný postoj, tzn. že buď pornografii úplně propadnou nebo ji naopak zcela odmítají, tak by bylo divné, aby mladí lidé, kteří ještě nejsou plnoletí, uměli z toho vyvodit správné důsledky. Považuji za správné připustit určité omezování v této sféře, ale toto omezování by mělo být velice promyšlené. Určitě zde není důvod k zesměšňování nebo ponižování, dokonce ani k trestnímu stíhání nebo jinému pronásledování lidí, kteří se k takovému chování uchylují.  Nikoliv tajnůstkařit, ale vysvětlit mladé generaci důvody omezení.

Podle mě by výchova pro mládež měla probíhat především ve smyslu sexu konvenčního tak, aby získali určitou stabilitu a připravenost ke zdravému sexuálnímu životu. To jim umožní mít v budoucnu svůj vlastní postoj i k tématům, kterým říkáme pornografické.

Ještě jsi nezmínil pedofilii.

Toto téma jsem úplně vypustil, protože podle mého se jedná o zřejmý kriminální čin, který není definovaný pojmem pornografie. Totéž se dá říct i o násilí, převážně násilí na ženách. Jsou to úplně jasné trestné činy, které s pornografií nemají nic společného. Nevnímám to jako součást veřejného projevu sexuality. Nepochybně se jedná o maniakální osobnosti, které musí být tvrdě potrestány.

Umění

Když nyní, už s jiným měřítkem pornografie, se obracíme k umění, tak si docela lehce uděláme závěr, že obrazové umění (malířství) a taktéž grafika a sochařství v podstatě žádná pornografická díla nemají. Proto by podle mě umělci neměli být omezeni ve své tvořivosti ani při organizaci vernisáží. V obrazovém umění se téměř nedá potkat s pornografickými díly. Vyobrazení genitálií, i když třeba přehnané nebo hodně realistické, se nedá považovat za pornografii a už vůbec nekazí morální výchovu mládeže. Spíše naopak výchově prospívá. 

Samozřejmě i zde se občas vyskytnou nějaké výjimky, např. hrubé vyobrazení podstaty sexuálního aktu nebo nechutné vyobrazení pohlavních orgánů, ale to už je mimo skutečné umění. Většina, dokonce i mladých lidí, to dokáže oddělit a je málo pravděpodobné, že by byli těmito výjimkami nějak uchváceni nebo poškozeni.

A nyní vezmeme tu lepší stránku obrazového umění. Musíme souhlasit s tím, že právě obrazové umění přineslo ty největší a nejlepší vzory pro sexuální výchovu spousty generací, a to zvláště v době, kdy ostatní způsoby veřejného projevu sexuality byly zakázány. V dobách starého Egyptu, starého Řecka nebo starého Říma vyobrazení sexuálních scén bylo zcela běžné i v chrámech či na veřejných místech. Když nepůjdeme tak moc daleko do historie, tak i v období středověku, které se stavělo velice negativně k veřejným projevům sexuality, kupodivu byly vytvořeny velice duchovní a hodnotné obrazy zobrazující nahé ženské tělo, které byly obrovským zdrojem pozitivní sexuality pro spoustu lidí.

Je nutné říct, že moderní umění tomuto rozvoji hodně přispívá a posouvá hranici veřejného mínění o sexualitě. Erotické umění má nepochybně hodně vysokou hodnotu ve společnosti a musí být ve svých nejlepších projevech určitě podpořeno a obdivováno.

A ještě malá návnada na další rozhovor. Jak už jsme si řekli předem, půjde o poslední téma veřejného projevu sexuality, a tím jsou mezilidské sexuální vztahy.

Eros, Marcela a Boris

www.hladirna.com

Děkujeme za sdílení HOVORŮ s EROSEM s uvedením autora a web stránek.

Předchozí články: Předmluva – seznámení s Erosem, Veřejný projev sexuality ve společnosti, Sexuologie a sexuální výchova, Sexualita v literatuře